Je to tady! Nemůžu tomu uvěřit, ale dokázala jsem to! Zazvonil telefon a ozvalo se – “Mám pro vás pracovní nabídku…”. Cože, fakt, já mám práci? Byla jsem tak v šoku a tak šťastná, že jsem se neudržela a začala se smát. Pobavila jsem i personalistku.
Stále nemám výsledky ze všech pohovorů, na kterých jsem byla. Jak si zvolit to správné? Budu na to stačit? Co když mě ještě vyhodí během zkušebky? Podle čeho si vybrat? Co když to odmítnu a další taky nevyjdou a budu zase na začátku?
Ale ten osvobozující pocit, že nemusím trávit denně hodiny na internetu procházením inzerátů, posíláním životopisu a psaním motivačních dopisů… A to hlavní! JÁ TO DOKÁZALA! Někdo mi nevěřil, jiní podporovali. Povedlo se mi toho naučit dostatečně natolik, že jsem je přesvědčila a dali mi šanci, vybrali si MĚ!
Už když jsem tam byla na pohovoru, cítila jsem se příjemně. Je asi dobré, dát na první dojem. Na druhém pohovoru to sice taky bylo fajn, ale osobně nemám ráda open space a celkově, když se někde necítíte, tak s tím nic nenaděláte. Ale tady to bylo jiné. Hezké útulné kanceláře, nestresovala jsem se tam, hned jsem si dokázala představit, že tam budu pracovat. Přála jsem si a trošičku možná tušila, že to vyjde. Ty nervy! Na Linkedinu mi blikaly upozornění, že si lidé z oné firmy zobrazují můj profil a já trnula, jaký bude verdikt. Rozhoduji se, nabídka předčila mé očekávání, na to že jsem absolutní amatér junior 🙂 Bude to bezesná noc.
Ale najednou to bude šok… po pěti letech doma zčistajasna rychlovka šup do práce. Za týden že mám už pracovat? Bojím se, těším se…